tak u toho fakt nevim,jestli se vám to bude líbit xD
----------------------------------
Když se Majja a Itoe konečně uklidnily a konečně přestaly skákat po louce,sedly si po strom.Itoe si utřela pot z čela: "A jak ty vlastně bojuješ?" zeptala se Majji. "No,já nijak nevynikám,ale celkem obstojně zacházíme mečem.A co ty??" řekla Majja. "Já taky bojuju s meči a jinak mam tokovou zvláštní schopnost…já..můžu zmrazovat věci," řekla Iroe a sklopila hlavu,věděla,že by tohle Majje neměla říkat,ale teď,když jsou kamarádky,by to Majja vědět měla. "Tyjo,to je dobrý ne?" "To docela jo,ale taťka mi jí zakázal používat,protože je to hodně nebezpečné,a tak jí spím používat jenom výjimečně," řekla Itoe,ale nebylo na ní vidět,že by jí to mrzelo. "Aha,to celkem chápu," usmála se na ní Majja.Uvnitř si ale myslela,že kdyby měla nějakou zvláštní schopnost,tak by jí používala pořád. "Taky by jsme vlastně měli vymyslet,jak chceme osvobodit Siaminii…" řekla s ledovým klidem Itoe.Teď si Majja uvědomila,že to nebude nic jednoduchého. "Musíme sehnat lidi,kteří do toho půjdu.. a já vlastně nevím.Chci lidi porazit,ale nevím jak," řekla smutně Majja a v duchu se omlouvala matce za svojí neschopnost. "Nesmutni prosím tě,vždyť to je jen otázka času,než na to přijdeme!" chytla jí Itoe za bradu a pozvedla jí hlavu tak,aby jí viděla do očí. "Máš pravdu,já se nevzdám," prohlásila slavnostně Majja…
"Ale co teď teda budeme dělat?" řekla Itoe. "No,kde seženeme nejvíc lidí?" "Ve městě!!" zacvaklo to v hlavě Itoe. "Přesně," mrkla na ní na oplátku Majja. "Tak vyrazíme," prohlásila Itoe.Majja sebrala svůj batoh: "A kde máš věci ty?" "Já žádné nemám,já žiji prostě takhle," objela si Itoe rukama tělo.Majja se tomu jen zasmála.Bude to těžké pomyslela si…
Po kamenité cestě kráčeli do města dvě dívky.jen měla hnědé vlasy a krásně modré oči a druhá byla drobná blondýnka se světle hnědýma očima.Byli nadšené z toho,že jsou konečně ve městě a mohou shánět posily.Ale jak,to nevěděli…
"Ty šmejde jeden,zhebni!!" prohodila mladá upírka tlustého chlápka oknem hospody. "Ještě jednou to řekneš a zabiju tě!!" křičela jak šílená. "No jasně…smrt si zasloužil,byl na nic!!" křičel na ní zpátky chlápek,co ležel na zemi. "Ty hnusná lidská kryso!!" vyskočila za ním upírka proraženým oknem,vysunula upíří zuby a chystala se mu vypít krev.Najednou za rohem vyběhli členové Siaminijské bezpečnosti. "Ani hnout ty upírko!!" křičeli na ní. "Další lidský červi!Se dalo čekat!Tak pojďte,zabiju vás všechny!!" křičela upírka a vytáhla svůj meč.Chlápci udělali to samé.A začalo to.Všichni se na ní vrhli a ona jen odrážela útoky a probodávala jejich břicha…
"Támhle se něco děje," vykřikla Itoe,když uslyšela křik. "Jdeme tam," popadla Majju za ruku a táhla jí k místu kde právě bojovala neznámá upírka s lidmi,které z hlouby duše nesnášela..Majja a Itoe zůstali stát,když viděly tu upírku a kolem ní lidské mrtvoly.Právě se shýbala k muži a vytáhla upírské zuby. "Musíme jí zastavit," špitla Majja a vytáhla svojí zbraň.Rozběhla se,než jí Itoe stačila zastavit.Odtrhla upírku od muže.Majja věděla,že by jí klidně mohla něco udělat,ale zabíjet takhle lidi,je trestně. "Přestaň!Budeš mít z toho problémy!" křičela jí do obličeje Majja,ale když se koukal na kopici mrtvol nebylo pochyb,že problémy budou určitě. "Přestaň prosím.Co ti ten muž mohl udělat,že ho chceš zabít?!!" "Urazil mě a někoho,koho mám ráda,tak mě prosím pusť…a nech mě ho zabít!!" vyškubla se Majje upírka ze sevření. "To nemůžu udělat,dokud mi neřekneš proč!!" zachytila jí opět Majja těstě nad mužovým krkem a vytáhla jí zpátky.Sakra,ta má sílu..pomyslela si Itoe,kterou ani nenapadlo kamarádce pomoct.Věděla totiž,co je to za upírku. "Co tam tak stojíš,pojď mi pomoct,Itoe!!" křičela Majja přes celou ulici,jak nejvíc mohla. "Itoe?" zeptala se pomalu upírka a naklonila hlavu tak,aby viděla přes blondýnku,která jí držela pod krkem.Ano,nebylo pochyb,byla to Itoe…"Vy,vy se znáte?" zeptala se Majja nedůvěřivě. "No..jednou jsem si přivydělávala v zápasnické aréně jako uvaděčka a ona tam bojovala," řekla Itoe nehrdě kvůli své minulosti.Neznámá upírka se vytrhla Majje z ruky a překvapivě se nerozběhla k muži,ale k Itoe.S pláčem jí odejmula: "On zemřel," řekla upírka,které nepřestávaly téct slzy z červených očí. "Já vím,Aishio," odpověděla jí Itoe a objala jí.
Konečně seděly všechny tři nad teplým čajem v jedné kavárně,poté co Aishiu Majja a Itoe přemluvily,že nemá cenu toho chlapa zabíjet,protože jí za to nestojí. "Takže tobě lidé zabili kluka,který ho si tajně milovala?" ujišťovala se Majja o Aishiině minulosti,kterou jí holky převyprávěli. "Jo,je to tak," řekla smutně Aishia a napila se čaje.Majje jí bylo líto,tolik si toho zažila.Najednou Itoe něco napadlo.Zadívala se na Majju,která si toho všimla a okamžitě pochopila o co jde. "Myslíš,že mám?" zeptala se Itoe. "Já si myslím,že určitě," odpověděla jí Majja.Aishia byla zmatená o čem mluví: "O co tady jde?" Itoe se zhluboka nadechla na odpověď… "Rozhodly jsme se,že založíme tajný odboj proti nadvládě lidí a chtěli by jsme tě poprosit,aby si se k nám přidala." Aishiu to překvapilo.Dívala se střídavě na Majju a Itoe. "To myslíte vážně?" zeptala se a ony obě kývly hlavou. "Proč ne…ráda," tleskla Aishia rukama. "To je skvělý," rozkřikla se Majja až se na ně celá kavárna otočila.Ale ony z toho měly jen srandu….
Asino právě odcházel od starosty.Ten ho seřval za to že pomohl Majje z útokem a vyslal pár dobrovolníků aby jí hledali.Snad se jim to nepovede,doufal Asino,kterému na Majje moc záleželo….
krááásný!!!!!!!!!!!!!