Jé,ty si šikovná.Je dobře,že se učíš," konečně mamka zaklapla dveře.Myslela si,že Knížka o sourozeneckých talismanech je nějaká učebnice.Je naivní.Irmo sklapni už!!Irma mě neskutečně štve.Jen mi zhoršuje život,ale neboj se Irmičko,já už přijdu na způsob jak se tě zbavit.Už začínám být hnusná jak ona!!To ne.Musím rychle přečíst další kapitolu…snad se dozvím něco užitečnějšího než doteď!!Konečně!!Něco takového potřebuju.
Kapitola 3.-Zrušení talismanů
Pokud nebudete spokojeni se sourozeneckými talismany,je velmi snadné se jich zbavit.Píšeme sem tuto kapitolu hlavně pro lidi,co si neváží svého sourozence, s kterým jsou pevně spjati.Někoho možná napadlo zabít svého sourozence.Je to špatné a nepomohlo by to!!!Nezapomínejte,že spolu budete i v posmrtném životě.Tím,že nebudete talisman nosit,se také nic nezmění.Pokud jste ho nosili víc jak 5 měsíců nemá to žádný smysl.Jediný způsob,jak zrušit moc talismanů je takovýto.Oba sourozence dáte k sobě,tak aby se drželi za ruce.Jak se drží,uděláte přes jejich obě spojené ruce nožem velké X.Pak to místo polijete vínem.Pokud je jeden ze sourozenců již mrtvý je to více těžké.Musíte ho donutit aby z vás vystoupil na zemský povrch,to může jen z vlastní vůle a jen na jedna a půl minuty.Všude okolo rozestavte svíčky a zapalte je.Rozestavte je do kruhu a dovnitř naházejte listí z lípy.Až z vás duch,udělejte si nožem zrnění na prstu levé ruky a tím prstem před sebe nakreslete pomyslné srdce.Pak si udělejte to krví na obličeji přesně 6 čar.Pak je stačí vyslovit tato slova: "Gia ti non viglio ver." Tím skončíte obřad a duch už se nemůže vrátit do vašeho těla a tak opustí naši sféru.Nepředpokládáme,že to uděláte,ale pokud by se někdo tak zlý a bezcitný našel,musíme mu vyhovět.
Tak to jsem nečekala.Já bezcitná a zlá??Já jen Irmu nesnáším.To není žádný zločin!!O ne.Chce se mi omdlít.Co ta Irma zase může chtít??Ale já jí nechci vidět.Opravdu na to nemám náladu.Jen pojď.Ale já nechci!!Myslím,že TY o tom nerozhoduješ.Škodolibý smích a najednou tma…..
"Tak se konečně setkáváme tváří v tvář," pomalu se probírám a před sebou vidím sebe!!Jak ironické,ale vůbec ne vtipné. "Představovat se je zbytečné,viď sestřičko," Irma se tváří tak arogantně jakoby byla něco víc než já.Což teda není!! "Ty pro mě nejsi žádná sestra!!Víš jaké mám kvůli tobě problémy?!Au.." kapka krve mi spadla do oka.Pořád tu prší.Bolí to. "Copak,copak bolí tě očíčko?Ty si ale chudinka," říká to tak zhnuseným výrazem. "Pořád si hraješ na to jak si ta co jí všichni ubližují.Ale ty nejsi ta co je už 14 let zavřená v týhle mlžný zemi,kde prší krev.tys tu nemusela vyrůstat!!Ty ses nemusela koukat očima svý sestry jak je nejoblíbenější a stává se z ní pomalu nafintěná kráva!!To já bych tady měla nadávat,jak je život nespravedlivej!!Ty nejsi mrtvá.Ty si prostě kráva!!" najednou se zasekla.Brečí.Konečně se vyhrabu na nohy.Jsem celá od krve. "Já vím,ale prostě…" musím jí to nějak vysvětlit."To tys měla být mrtvá!!" prudce se na mě otočí a je vidět jak jí slzy odstříkly do strany. "Já jsem nikdy v životě nebrečela víš.Nikdy.Ty se zorfňukáš při každý příležitosti.To já jsem ta silnější.Podle přírodních zákonů to já bych měla být naživu a ne taková rozmazlená kráva jako ty!!!" přestala konečně brečet.Ale co si to vůbec dovoluje.Ráda bych jí odpověděla,ale podívala se na mě takovým způsobem,že to řeči nebudu riskovat. "A teď jdi!!Jdi si žít ten svůj dokonalý život!!" "Ale.." "Prostě vypadni!!" strčí do mě.Poslední co vidím je,že si sedá na zem,ruce v klíně.
Konečně zase v normálním světě.Co to s tou Irmou dneska bylo.Je divná,ale taková je pořád.I když je mi jí líto,tak se jí musím zbavit.Nemůžu žít s někým koho mám uvnitř.Dělá mi jen potíže a nadává mi!!I když je to moje sestra,prostě jí nesnáším?Nemůžu za to.A vlastně konec konců…..
…..když se jí nezbavím já,udělá to ona se mnou!!!
Jéžis,já se hrozně opakuju:DAle co jinýho říct,než to,že je to super,protože to super doopravdy JE!!!
A toho(ty)králíčky si už můžeš dát na bloček:o)
Ahojky